33. Hry všeho druhu

Jak už je patrné z mých dřívějších příspěvků, jsem vlastně dítě uvězněné v dospělém těle :-) Ráda si hraju, baví mě společenské hry, a baví mě hry obecně. Jsem soutěživá, ale na druhou stranu čím jsem starší, tím víc mě začíná bavit připravovat hry pro ostatní. Včera jsem s malým byla na hřišti, on si jezdil na odstrkovadle a já jsem se tam nudila. Na pískovišti si hrály asi 3 děti předškolního věku (rodiče tam s nimi nebyli), tak mě napadlo, že jim udělám soutěžní odpoledne. Malým dětem nejde o to, aby vyhrály nějakou věcnou odměnu, jde jim o zábavu a o radost z prvního místa. Byly nadšené a zvědavé, co se bude dít. Náš miláček jezdil na odstrkovadle asi hodinu, takže děti měly dost času soutěžit. Jako první disciplínu jsem vymyslela, aby na jedné noze obskákaly pískoviště - nejrychlejší vyhrát, ve druhé měly v časovém intervalu 1 minuty postavit co nejvyšší počet podařených báboviček. Pak měly běh na rychlost přes hřiště tam a zpět, čtvrtá disciplína byla taková na fantazii - měly postavit nejhezčí domek z písku s využitím čehokoli, co roste nebo se nachází na hřišti, a v páté disciplíně měly vytvořit co nejhezčí 1 bábovičku. Za každou disciplínu mohly získat až 10 bodů. Ta radost pětileté Emy, když vyhrála. Je škoda, že v dospělosti se takhle lidi radovat neumí.
No ale herní den zdaleka neskončil. Večer hlídal malého tatínek (protože ten šel s kamarády popíjet v pátek), a já šla s kamarádkou na večeři. Po večeři jsem ji odvezla domů, a její partner je stejný herní nadšenec jako já, a vřele mě zval na souboj ve Světě. To je taková společenská hra, kde je úkolem nasbírat žeton z každého světového kontinentu na základě toho, že odpovíte správně na soutěžní otázku z daného regionu. Například jsou tam otázky na olympijské hry, různé druhy zvířat, otázky z dějepisu, atd.
Protože to hrajeme už poněkolikáté, začínáme si správné odpovědi pamatovat. Takže už to není taková zábava, když člověk zná správnou odpověď dřív, než je celá otázka přečtená. A protože jsem vypila během herního večera až moc kafe, když jsem po souboji přijela domů, vůbec se mi nechtělo spát. Takže jsem během noci vytvořila vlastní hru, novou, na kterou zatím nikdo z hráčů (kromě mě, ale já budu tentokrát moderátor, nebudu soutěžit) nezná správnou odpověď. Je to něco ve stylu hry Česko, s tím, že jsem vymyslela vlastní dotazy i herní plán :-) Už se těším, až vymyslím dostatek dalších otázek a pustíme se do toho. Něco podobného jsme si tvořili, když jsme byli malí, se ségrou a dvěma bratranci, o letních prázdninách u babičky. Jeden napsal něco ve stylu Riskuj a ostatní soutěžili. S tím rozdílem, že tentokrát jsem vymyslela vlastní koncept hry.

Herní plán. Pak ho načisto vytvořím v počítači a na A3 formát. Cílem je dojít od Startu k Cíli po směru hodinových ručiček s tím, že zelená políčka mají nejlehčí otázky, růžová těžší, oranžová ještě těžší a modré nejtěžší. Háže se kostkou. Z některých políček se dá dostat o level výš, ale naopak některá vás vrátí o level zpátky. Kdo správně odpoví, může házet dál. Když odpoví špatně, je řada na dalším hráči.

Některé z otázek, které jsem vymyslela. Je to průřez celou ČR, od historie, přes kulturu, dopravu, vědu a výzkum, právo, faunu a flóru atd.