29. Sběr borůvek

Tak, jako mě baví česání třešní (viz radost č. 3 Třešně a česání třešní), baví mě i sběr borůvek. Každý rok jezdíme cíleně za borůvkami na jedno místo kousek od Mníšku pod Brdy, kde snad celý les pokrývá borůvčí. O víkendu jsme jeli do Horní Malé Úpy, kde jsme strávili v širokém rodinném kruhu krásný víkend, no a v sobotu jsme podnikli výlet po Úpě, od hranic ke kostelíku, cca 5 km, a pak dalších několik kilometrů kolem hájenky na Rozcestí. Jak tak jdeme do kopce, všimli jsme si, že celou cestu lemuje borůvčí. Pokrývalo pás dlouhý snad 2 kilometry a bylo obsypané krásnými fialovými plody. Většinou na borůvky jezdíme až někdy ve druhé polovině srpna, ale tady v horách byly krásně zralé už teď. Tak jsme se prodrali příkopem u cesty a vrhli se na ně. Asi o nich ještě moc lidí nevědělo, protože plodů mělo borůvčí dost a dost. Navíc po cestě moc lidí nechodilo, spíš projelo pár cyklistů a jinak jste nepotkali ani nohu. Moc neuznávám hromadný sběr, kdy česači vezmou hřebínek a otrhají borůvčí i s listy a na lesní zvěř už nic nezbyde. A jsem ráda za zákaz vstupu česačům do Krkonoš (viz článek Do části Krkonoš je kvůli sběračům borůvek vstup zakázán). A neuznávám ani to, když jedna rodina nasbírá celou přepravku. Proto jsme si nasbírali  jen tak pro chuť. Po hodině trhání jsme měli dvě plastové 300 ml lahve. Nic lepšího než lahev s pitím jsme s sebou neměli, protože jsme nečekali tak milé překvapení. Bylo nám líto z borůvek upéct koláč, tak jsme si je odpoledne dali ke svačině samotné. A musím říct, že chutnaly tak nějak líp než kupované. Nevím, jestli to bylo tím, že si je člověk natrhal sám, nebo že v Krkonoších rostou ultra dobré borůvky, ale byly výtečné. A co vy? Už jste letos byli na borůvkách?    




Borůvčí tvořilo pás dlouhý asi 2 km.

 

A bylo obsypané výtečnými borůvkami.

Horní Malá Úpa - tam vzadu v kopcích rostou borůvky :-)

28. Opálení

Většina lidí vypadá lépe, když jsou opálení. Jsou samozřejmě výjimky, kdy alabastrová pleť vypadá taky skvostně. Většinou se jedná o zrzky, třeba herečku Marciu Cross, Julianne Moore, Nicole Kidman, Cynthii Nixon, nebo o jemné blondýnky jako je Cate Blanchett.
V minulosti byla považována světlá pleť za vznešenou a opálená se považovala za nepěknou, značila, že člověk pracuje venku, tudíž pochází z nižší vrstvy.
Dnes je to naopak, opálení je v módě.
Když je člověk opálený, působí zdravějším dojmem, vypadá tak nějak štíhleji, a přijde mi, že se i cítí lépe. Právě teď je období, kdy vyráží většina českého národa na dovolené, a ti, kteří ne, mohou nachytat bronz u českých rybníků, na koupalištích nebo na zahradě. Tenhle víkend má být krásně, takže to k opalování u vody přímo vyzývá. Dermatologové by asi namítali, že opalování způsobuje stárnutí kůže, sluneční alergie a rakovinu kůže, ale myslím si, že když se to nepřehání, jen to člověku prospěje. Sluníčko totiž pomáhá tělu tvořit vitamin D, který je důležitý proti různým nemocem. Buduje naši imunitu, pomáhá bojovat tělu proti bakteriím a virům, pomáhá využívat vápník v těle, abychom měli zdravé kosti (a neměli ve stáří osteoporózu) a zdravé zuby. Navíc je pravidelný přísun vitaminu D prevencí proti diabetu a některým druhům rakoviny, třeba rakovině střev. Taky pozitivně působí na sklerózu a různá revmatická onemocnění. Samozřejmě to neznamená, že bychom měli na slunci ležet 8 hodin denně s odůvodněním, že získáváme vitamin D :-) Pokud se na sluníčko příliš často nedostanete, pak můžete vitamin D získat ze stravy, konkrétně z vajec, cereálií a rybího tuku.
Myslím si, že opálená pleť lidem sluší a pobyt na sluníčku vám kromě vitaminu D zlepší i náladu. Většinou se navíc jdete opalovat s kamarádkou nebo s někým, s kým si užijete pěkný den na slunci, zaplavete si, zahrajete volejbal, pétanque, mini golf nebo si třeba přečtete milou knížku. 
Užijte si pěkné léto (a pěkné opálení) :-)

27. Nejlepší kamarádka

Mám několik kamarádek, se kterými pravidelně pořádáme různé akce, scházíme se na večeři, na drink, jezdíme na výlety. Jedna z nich je ale moje nejlepší kamarádka. Vždycky máte jednoho kamaráda(kamarádku), který(á) je prostě ten(ta) nej. A pro mě je to V. Její jméno záměrně nepíšu, protože vím, jaký má vztah k internetu, nemá Facebook, Twitter, Instagram, prostě nic, protože na internetu nechce být. Když už jednou něco o sobě uveřejníte, většinou je to dohledatelné i když to smažete, takže její přání respektuju. V. je kámoška s velkým K. Víme o sobě úplně všechno, prožily jsme spolu rozchody, nové vztahy, svatbu, rozvod, porod, víme, co které chutná, která barva je její nejoblíbenější, můžeme spolu strávit týden v kuse a stejně si nepolezeme na nervy a pořád si budeme mít co říct. I když chce jedna druhé sdělit sebevětší blbost, ta druhá ji vyslechne a společně se zasmějeme. Poznaly jsme se vlastně úplnou náhodou. Byl první den vysoké školy, psal se rok 2004, a já jsem si nevěděla rady s tím, které formuláře při zápisu vyplnit, co kam donést, a všichni studenti sedící okolo už měli parťáka, se kterým se poradili. Nikoho jsem tam neznala. Najednou jsem uviděla V., také seděla sama a vypadala, že ví úplně všechno :-) Tak jsem si přisedla, daly jsme se do řeči a už jsme se nerozdělily. Vystudovaly jsme spolu vejšku, V. byla na škole premiantkou, a doučovala mě všechno, co bylo potřeba. Během vejšky jsme obě dělaly praxi u stejného zaměstnavatele, takže jsme se viděly jak ve škole, tak v práci. Zatímco V. se po škole věnovala a věnuje oboru, který jsme vystudovaly, já jsem se rozhodla pro jinou cestu. Přesto ani konec školy neznamenal konec našeho přátelství. Vídaly jsme se, jak jen to bylo možné. Osud tomu chtěl tak, že se v domě, kde bydlíme, uvolnil byt, a V. se tam nastěhovala. Od té doby se vídáme ještě častěji. V. vaří v neděli ráno výtečné snídaně, na kterých si povíme všechno, co se za poslední týden událo. V. byl člověk, kterému jsem volala, když jsem začala rodit a byla jsem nešťastná, že jsem zavřená sama opuštěná  v koupelně a v bolestech. V. telefon nepoložila, trpělivě naslouchala mým nářkům i chvílím, kdy jsem nebyla schopná mluvit, protože jsem jen hekala, a byla na telefonu až do doby, kdy už jsem vůbec nebyla schopná mluvit. V. byla taky první, komu jsem po porodu volala, že se nám narodil kluk.
V. zná odpověď na všechno. Nejenže je chytrá a krásná, ale navíc umí snad všechno na světě - vařit, péct, šít, kreslit, nádherně balí dárky, pěstuje kytky, umí skvěle řídit auto, má styl, je schopná a hrozně vtipná. S V. každý rok někam vyrážíme na dámskou jízdu. V zimě na hory, v létě k moři. Ani letos tomu nebude jinak. Už dnes vyrážíme za sluníčkem, a moc se na těch pár dnů dámské jízdy těšíme. Partnery a děti necháme doma (i když už teď se mi po malém stýská strašně moc), a vyrazíme vstříc tobogánům, jízdě na kruzích, na banánech, vychutnáme si drinky a opalování. Předloni naše dovolená dopadla tak, že jsme unavené po příletu padly na lehátka u bazénu a usnuly jsme. Výsledkem bylo prazvláštní opálení (viz foto dole v příspěvku) :-) S V. jsme se hledaly, až jsme se našly. Má ráda stejné časopisy, knihy, filmy, miluje stejně jako já tobogány, má ráda stejné jídlo a pití, má stejný vkus na oblékání.  
Važte si svých přátel, jsou to nejcennější (kromě dětí), co máte. Partneři mohou přicházet a odcházet, ale nejlepší přítel vás nikdy nezradí. Jsem ráda, že mi osud přivál V. do cesty a doufám, že nám přátelství vydrží až do smrti.

Předloni jsme s V. na dovolené po příletu usnuly vyčerpáním na sluníčku, a takhle dopadlo mé opálení :-) /tedy spíš spálení :-)/ Zmizelo až asi po 3 měsících :-)

26. Radost z výhry - Sportka

Zdál se mi sen. Sázela jsem v něm Sportku, zdály se mi čísla, která budou padat, a ve snu jsem vyhrála jackpot asi 80 milionů. Sportku jsem nikdy předtím nesázela, ale nedalo mi to, ten sen byl tak živej, že jsem se včera ráno rozhodla jít si vsadit. Ráno po probuzení jsem si hned zapsala ta čísla, která se mi zdála. 
V jackpotu bylo už něco kolem 90 milionů. Představovala jsem si, co všechno by se za to dalo pořídit. Viděla jsem se, jak s příbuznými a přáteli brázdím Karibik na jachtě, lyžuju v Aspenu, nakupuju v New Yorku, opaluju se na Havaji a snídám v pařížské kavárně. Jak odlétáme do teplých krajin, když je v Čechách deštivo, jak poznáme všechny země, které toužím navštívit. Doplatila bych hypotéku, něco investovala, něco dala na charitu, něco rozdala příbuzným, a dál bych pracovala, ale už jen pro radost, a ne proto, abych mohla na konci měsíce zaplatit účty. Sice mě moje práce moc baví, ale stejně člověk prožívá každý měsíc stresy, jestli bude mít práci ještě za půl roku, a jestli bude schopen platit všechno, co má, jestli mu bude zdraví sloužit a co by se stalo, kdyby onemocněl a nemohl pracovat. Tyhle starosti by vyřešila výhra ve Sportce :-)

Došla jsem tedy do trafiky, vyplnila tiket, zaškrtla šest čísel, středeční slosování a šanci, a nemohla jsem se dočkat, až bude večer Sportka vylosovaná.

Dnes jsem nedočkavě šla do trafiky zjistit, jestli se můj sen splnil, a opravdu, vyhrála jsem :-) Sice ne jackpot, ale 717 Kč. Dvě čísla jsem si asi buď zapsala špatně nebo jsem si je špatně zapamatovala, ten sen byl tak zamotaný. Takže jsem uhodla čtyři čísla. Stejně to považuju za úspěch. Až se mi bude třeba znovu zdát sen o šťastných číslech, zkusím štěstí znovu :-)

25. Svatby

Léto je období, kdy se odehrává nejvíc svateb. Na svatbě jsem byla jako host zatím jen jednou, už kdysi dávno. Protože ale moje kamarádky dorostly do věku, kdy se vdávají, čeká mě letos v létě účast hned na třech svatbách. Sice se čím dál méně párů sezdává, a čím dál více sezdaných se rozvádí, přesto si myslím, že svatba k životu patří. Dvě ze tří kamarádek se úplnou náhodou vdávají ve stejný den a v podobnou hodinu, tak řeším, jak být na dvou místech v rozdílných koutech republiky naráz :-) Nakonec asi zvítězí varianta, že jedné kamarádce přijdu na svatbu, a jedné popřeji na posvatební párty.
Věřím, že těmhle třem kamarádkám jejich vztah vydrží, "dokud je smrt nerozdělí", protože jsou se svými partnery relativně dlouho a některé mají s partnerem už potomky.
Líbí se mi svatební tradice i slavnostní dekorace, které svatbu doplňují. A které tradice se tedy ke svatebnímu dni vážou?
- ženich nesmí vidět nevěstu ve svatebních šatech dříve než před oltářem, prý to přináší smůlu.
(vždycky si u téhle tradice vzpomenu na seriál Sex ve městě, kde se Charlotte podruhé vdávala, a ženich ji viděl při zkoušce šatů. Nakonec jí manželství vydrželo na rozdíl od prvního, kdy ji ženich v šatech viděl až v kostele).
- nevěsta by měla mít něco nového, něco starého, něco půjčeného a něco modrého (třeba podvazek pod šaty, modrou sponku v účesu atd.)
- ženich by měl volit k obleku kravatu spíš než motýlka, aby nevěstě neuletěl.
- po obřadu háže nevěsta svatební kytici mezi hosty-svobodné ženy. Ta, která ji chytí, se prý do roka vdá.
- po obřadu se rozbije něco porcelánového (například talíř) a ženich s nevěstou zametají střepy. Tuhle tradici si skoro každý vykládá po svém. Někdo říká, že záleží na tom, kdo z novomanželů bude zametat smetáčkem (ten bude ve vztahu dominantní) a kdo bude držet lopatku (ten bude poslouchat toho druhého). Někdo říká, že zametání střepů obecně symbolizuje to, jak budou novomanželé v manželství spolupracovat. Jiný zase, že zametání střepů pouze slouží jako symbol štěstí a nevěsta by si měla jeden střep schovat na památku.
- při odchodu z obřadu hážou hosté na novomanželé rýži, aby jim bylo dopřáno hodně potomků a hojnosti.
- plechovky tažené za autem. Často to vídáme v amerických filmech. Dříve měl hluk způsobený plechovkami za povozem za úkol odhánět zlé duchy. Dnes se většinou namísto plechovek troubí klaksonem během jízdy.
- ženichovi dají kamarádi po obřadu na hlavu chomout. Ten symbolizuje svázání manželským slibem, ne nadarmo se říká: Skočil do chomoutu.
- na svatební hostině dostanou manželé společný velký bílý ubrousek a jednu lžíci na polévku, kterou se pak vzájemně krmí. Symbolicky to znamená, aby každý z nich bral a dával rovným dílem.

Je i spousta dalších tradic jako krájení svatebního dortu, únos nevěsty, první tanec novomanželů, zatahování, svatební špalír atd. Štěstí v manželství ale neodvisí od toho, kolik tradic ve svatební den dodržíte, nebo jestli bude svatební den probíhat podle Murphyho zákonů (například Žádná svatba není tak špatná, aby nemohla být ještě horší :-)).

Když jsem tak s kamarádkami procházela jejich představy o svatbě, našly jsme spoustu krásných svatebních šatů, květinových vazeb, míst na svatby i svatebních dekorací. Pro inspiraci vám je sem dávám, třeba taky právě hledáte:

Půjčovny svatebních šatů:
Salon Maggie
Svatební centrum Adina
Andělské svatební studio
šaty od Very Wang - pokud si šaty nechcete kupovat ani nechat šít v ČR, a toužíte po šatech věhlasných návrhářů, a budete mít cestu do USA, vyplatí se vyzjistit si, kdy se kde konají výprodeje svatebních šatů. Kupříkladu půjčovné některých šatů se v ČR na víkend (pátek až neděle) pohybuje kolem 15 000 Kč, a ve výprodeji v USA seženete svatební šaty od Very Wang už kolem 900 USD (19 800 Kč).

Místa na svatbu v ČR:
Chateau Mcely
Chateau Herálec
Chateau Havel
Zámek Průhonice
Penzion V Polích
Zámek Loučeň
Statek Blažejovice
Vrtbovská zahrada
Zámek Hluboká
Zámek Štiřín


Pokud chcete romantiku na pláži jen pro vás dva a dva svědky, není problém nechat se sezdat v cizině. Třeba tady:
Thajsko - Koh Phangan
Mauricius
Maledivy
Kréta - Elounda
Itálie - Capri
Svatba na Mykonosu

ale vdávat se můžete také v kostele (minimálně jeden z vás musí být křtěný, a předchází tomu příprava u kněze), na louce, v horkovzdušném balonu, na lodi, téměř kdekoliv vás napadne, pokud k tomu člověk na matrice bude svolný :-)

Všem nevěstám přeji co nejméně předsvatebního stresu a co nejšťastnější a nejdelší manželství!

Něžná svatební kytice z růží.

Svatební kytice vázaná z lučního kvítí.

Někdo preferuje klasický několikapatrový svatební dort...

Jiný zase nějaký netradiční dort, třeba z cupcakes.

Svatbu na zahradě může oživit květinová brána.

Vdávat se můžete třeba na pláži, jako moje kamarádka na fotce. Svatbu měli na Mauriciu.

Krásnou svatební dekorací jsou pompony. Koupit se dají třeba zde: http://www.vanharte.de/Hochzeitsdeko/Pom-Poms-Wabenbaelle/


 

24. Dobré romantické komedie

Ráda chodím do kina, a stejně tak ráda kouknu doma na pěkný film. Nemám vyhraněný vkus, baví mě jak thrillery, dramata, tak horory, dokumenty, komedie i romantické komedie. Dříve jsem si filmy vybírala podle recenzí na csfd.cz, ale v poslední době mi přijde, jakoby tam psali samí filmoví kritici, a to, co se líbí jim, se často nelíbí mně. Před časem jsme byli v kině na filmu Walter Mitty a jeho tajný život s Benem Stillerem v hlavní roli, a ačkoliv film měl 78% na ČSFD, tak nám se nelíbil vůbec. Nebo třeba loni jsme šli do kina a přišli jsme pozdě původně na úplně jiný film, a protože se nám nechtělo jet kvůli tomu domů, koupili jsme si lístky na Babovřesky 1. Ty byly ceněné na ČSFD jako „odpad“ (25%), a nám se líbily moc J

Pokud koukám na film s partnerem, většinou zvítězí nějaké drama nebo thriller, ale když se koukám sama, tak volím romantické komedie nebo rodinné komedie.

Mám ráda herečky Jennifer Aniston, Cameron Diaz, Scarlett Johansson, Katherine Heigl, Jennifer Lopez (i když je to zpěvačka, mám ji ráda i jako herečku), Bette Midler, Diane Keaton, Goldie Hawn, Lindsay Lohan, Catherine Zeta Jones a Kate Hudson.

Třeba se vám do vkusu netrefím, ale tady jsou mé tipy na romantické komedie, které se mi moc líbily (po kliknutí na název filmu vás to přesměruje na ČSFD, kde si můžete přečíst, o čem film je, a recenze k filmu):

Zkažená úča - Cameron Diaz jako sexy učitelka s netradičními metodami výuky :-)

Ďábel nosí Pradu - inspirováno šéfredaktorkou Vogue, Annou Wintour

Deník Bridget Jones - jednička i dvojka jsou super a nikdy se mi neokoukají

Sex ve městě - miluju i seriál, a film jednička i dvojka se mi taky líbil

Co je šeptem - když ženy tří generací randí s jedním mužem?

A co když je to pravda? - Reese Witherspoon jako spolubydlící-duch

Umění lhát - jaký by byl svět, kdyby lidé říkali jen pravdu :-)

Lepší už to nebude - Jack Nicholson jako nerudný dědek, který nikoho nemá rád. Dokud nepozná číšnici Carol...

Lepší pozdě nežli později - opět Jack Nicholson, tentokrát v roli přestárlého svůdníka, který randí zásadně s mladými kočičkami - než ho postihne infarkt a seznámí se s matkou své přítelkyně, Diane Keaton.

Před svatbou ne - Sigourney Weaver a Jennifer Love Hewitt jako sňatkové podvodnice

Trable v ráji - čtyři páry se vydají na exotickou dovolenou do ráje a čekají je různé trable.

Stepfordské paničky - Nicole Kidman se s manželem odstěhuje do městečka, kde každá žena je dokonalou manželkou, milenkou a hospodyňkou v jednom. Jenže nic není takové, jak se na první pohled zdá.

Klub odložených žen - odkopnuté, zhrzené manželky se spolčí a nachystají svým exmanželům dokonalou pomstu

Přes palubu - Goldie Hawn bývala nafoukanou paničkou, do doby než spadla přes palubu a ztratila paměť. Je to starší film, z 80. let, ale stojí za to se na něj podívat.

Smrt jí sluší - Meryl Streep a Goldie Hawn jako sokyně v lásce + Bruce Willis v jiné roli než roli akčního hrdiny :-)

Příšerná tchýně - Jane Fonda se všemi silami snaží zhatit svatbu svého syna s Jennifer Lopez

Krásná pokojská - krásná pokojská Jennifer Lopez se zamiluje do pohádkově bohatého a pohledného Ralpha Fiennese

Záložní plán - a opět Jennifer Lopez, tentokrát v roli ženy, která se rozhodne pro umělé oplodnění, protože se jí nepodařilo dosud potkat toho pravého a biologické hodiny tikají. Jenže v den oplodnění pozná lásku svého života, a řeší dilema - říct mu, že je těhotná a navázat vztah?

Těsně vedle - Ben Stiller si vezme po krátké známosti ženu, o níž už během cesty na líbánky zjistí, že asi není ta pravá. Co dělat, když tu pravou poznáte na svatební cestě?

Až tak moc tě nežere - hvězdné obsazení Ben Afflack, Jennifer Lopez, Bradley Cooper a další, v několika příbězích o lásce, které se prolínají

Nepolíbená - Drew Barrymore jako reportérka, která se na střední škole vydává za studentku

Na sv. Valentýna - několik prolínajících se příběhů o lásce, které vyvrcholí v den sv. Valentýna. Opět hvězdné obsazení jako v Až tak moc tě nežere, tentokrát Jessica Alba, Jessica Biel, Ashton Kutcher, Bradley Cooper a další.

Kamarád taky rád - krásná Mila Kunis a krásný Justin Timberlake jako dva, kteří se nechtějí vázat, tedy do doby, než se seznámí.

Samec - Ashton Kutcher jako "zlatokop", který se seznamuje zásadně s bohatými ženami

Chceš mě, chci tě - Katherine Heigl je krásná, ale s muži to příliš neumí. Gerard Butler je poslední člověk, kterého by chtěla potkávat. Přesto je osud svede dohromady.

P.S. Miluji tě - opět Gerard Butler. Než zemřel, napsal pro svou milovanou ženu Holly několik krásných dopisů, které jí nečekaně budou ještě rok chodit. O lásce až za hrob, opravdu dojemný a krásný film.

27 šatů - a znovu Katherine Heigl, tentokrát v roli věčné družičky, která je tajně zamilovaná do svého šéfa

Zná ji jako svý boty - Cameron Diaz opět v roli "neposlušné". Jak se z párty holky stane někdo úplně jiný?

Koření života - Catherine Zeta Jones úspěšně vede restauraci, když jí do života vstoupí 9letá  neteř, o kterou se Catherine musí začít starat

Nesnesitelná krutost - a opět Catherinne Zeta Jones, tentokrát s Georgem Clooneym ve hře, kdo s koho

Sexy 40 - Catherine Zeta Jones do třetice, jako sexy čtyřicítka, kterou podvedl manžel a začíná znovu v novém městě

Prostě sexy - Christina (Cameron Diaz) pozná v klubu Petera, na kterého nemůže zapomenout. Vydá se proto s kamarádkami na výlet na svatbu Peterova kamaráda. Kdo se ale žení doopravdy?

Válka nevěst - další komedie se svatební tématikou. Kate Hudson a Anne Hathaway jako dvě nerozlučné kamarádky, dokud jim jejich svatební den nezkomplikuje fakt, že se mají brát ve stejný den na stejném místě, ale nastane chyba v systému svatební agentury, a místo pro svatbu je jen jedno.

Dokonalý chlap - Hillary Duff už nebaví věčné stěhování pokaždé, když její mámě (Heather Locklear) nevyjde vztah. Hillary začne matce dopisovat coby fiktivní ctitel. Jenže lhát nejde věčně...

Jen trošku štěstí - Lindsay Lohan jako dítě štěstěny. Na jednom večírku se políbí s Jakem, který přitahuje smůlu jako magnet, a jejich role se prohodí.

Šéfe, jsem v tom! - znovu Lindsay Lohan, které hrozí vyhazov z práce. Vymyslí si, že je těhotná, aby ji nemohli propustit. Kdy to praskne?

Past na rodiče - inspirováno knihou Louisa a Lotka. Lindsay Lohan ve dvojroli dvojčete Annie a Hallie. 

Protivný sprostý holky - Cady (Lindsay Lohan) vyrůstala v Africe. V pubertě se přestěhuje s rodiči do USA a nastoupí na typickou americkou střední, kde figurují ti, co jsou IN, i outsideři. Z původního plánu pomstít se třem zlým, ale na škole oblíbeným dívkám, se nakonec vyklube úplně jiný scénář.

Mezi námi děvčaty - Lindsay Lohan naposledy, jako dcera, která nevychází se svou matkou. Jenže jednoho rána se obě vzbudí v těle té druhé.

Prázdniny - Kate Winslet a Cameron Diaz hledají útěk od svého života. Prohodí si na prázdniny své domy. Cameron letí do mrazivé Anglie, Kate do slunné Kalifornie. 

Nějak se to komplikuje - Meryl Streep je už řadu let rozvedená s Alecem Baldwinem, dokud se znovu nepotkají na promoci jejich syna a vyspí se spolu. Čeká je nový začátek?

Svatby podle Mary - Jennifer Lopez jako svatební agentka. Při nehodě se seznámí s krásným lékařem. Jaký šok ale zažije, když zjistí, že právě jeho snoubence chystá jejich svatbu?

Prime - Uma Thurman chodí na psychoterapii k Meryl Streep a vykládá jí o svých vztahových peripetiích. Jenže ani jedna neví, že Uma randí se synem Meryl.

Rodinná dovolená a jiná neštěstí - Robin Williams vezme svoji rodinku na dovolenou v karavanu, a tajně odjíždí za prací. Během dovolené je potká souhra různých vtipných a nešťastných náhod.

Pod jednou střechou - Katherine Heigl zemřou přátelé, a svěří jí, a jejímu úhlavnímu nepříteli do péče své dítě. Jak se vyrovnat s tím, že musíte pod jednou střechou vychovávat dítě s člověkem, kterého nesnášíte?

Holka na hlídání - Scarlett Johansson jako prima chůva nesnesitelného fracka

Vicky Cristina Barcelona - dvě mladé Američanky odletí na léto do Španělska, a zamilují se do Javiera Bardema. Aby toho nebylo málo, do milostné trojky se připlete bývalá žena Javiera, Penelope Cruz. Super počin Woodyho Allena.

Ženy v pokušení - film Jiřího Vejdělka o ženách tří generací. Dobře propracovaný scénář a výborné herecké obsazení Eliška Balzerová, Vojta Dyk, Lenka Vlasáková, Jiří Macháček a další.

Muži v naději - existuje věrný muž? Na to vám dá odpověď tento vtipný film opět z režie Jiřího Vejdělka.

Román pro ženy - podle knihy Michala Viewegha. Když se dcera zamiluje do bývalého partnera své matky....

Pravá blondýnka - Reese Witherspoon jako blond právnička (líbila se mi jednička i dvojka)

Riskni to s Polly - puntičkář Reuben (Ben Stiller) chce mít vždycky všechno pod kontrolou, Polly (Jennifer Aniston) si naopak užívá život plnými doušky. Jak si tito dva mohou rozumět a jaká šílená dobrodružství spolu zažijí?

Probudím se včera - jaké by to bylo, kdybyste o svém životě mohli rozhodnout znovu, vrátit se o desítky let zpátky a vydat se jinou cestou?

Pojedeme k moři - moc dojemný český film, nedávno jsme na něm byli v kině. Je natočený jakoby očima dítěte, které řeší tajemství svých rodičů, a průběžně se ukazuje příběh druhého kamaráda - domácí násilí, které doma s maminkou a malým bráškou zažívá. Vlastně to ani není romantická komedie, ale tenhle film byl opravdu nádherný.

Šest dní, sedm nocí - Anne Heche má snoubence Davida Schwimmera, se kterým se vydá na dovolenou. Kvůli práci je ale odvolaná, a nasedne do letadla, které pilotuje Harrison Ford. Oba dva jsou naprosto odlišných povah. Jak se vypořádají se ztroskotáním na pustém ostrově, kde budou jen oni dva?

Láska nebeská - velice romantický film, kde se prolínají různé příběhy různých hlavních postav

Letuška 1. třídy - Gwyneth Paltrow jako letuška, která má ambice stát se letuškou Královských aerolinií

Co ty jsi za číslo? - Anna Faris si přečte v časopise, že je určitý počet partnerů, který by žena neměla překročit, aby se ještě mohla vdát. Když tak počítá, zjistí, že magické číslo už překročila a začne pátrat po všech svých bývalých, aby zjistila, jestli právě ten nebyl ten pravý. Jenže co když jí mezitím pravá láska utíká přímo pod nosem?

Malý kousek nebe - Kate Hudson žije život, jaký si vysnila. Jenže vše ji překazí diagnóza smrtelné nemoci. Přehodnotí svůj život a začne si poslední měsíce užívat plnými doušky.

Děcka jsou v pohodě - sourozenci vyrůstají se svou matkou a její lesbickou partnerkou, když zatouží poznat svého biologického otce.

23. Dobrý skutek

Co byste udělali, kdybyste na ulici viděli zkolabovat starší paní? Dělali byste, že ji nevidíte? Zavolali byste záchranku nebo policii? Snažili byste se ji oživit? Právě to se mi nedávno stalo. Starší paní šla po ulici a najednou se z ničeho nic sesunula k zemi. Šly jsme s kamarádkou, hned jsme k paní přiběhly a začaly jsme na ni mluvit a třást s ní. Okolo chodili lidé a jen jeden pán z desítky kolemjdoucích k nám přišel a ptal se, jak může i on pomoct. Paní se po malé chvíli probrala a my jsme se jí začaly ptát, jestli ji nemáme dovést domů, nebo někomu zavolat, případně zavolat lékaře. Paní místo, aby poděkovala nebo odpověděla, se na nás utrhla, co nám je do ní a ať ji okamžitě necháme na pokoji. Nenechaly jsme se odbýt a ještě jsme se raději dvakrát ujistily, že je ok. Když nás počastovala několika urážkami, raději jsme tedy odešly. Přesto mě to neodradilo pomoct lidem, když se mi bude zdát, že to potřebují. Může se vám to stát každý den - vidíte slepého člověka, jak si to míří do rozkopaného nezabezpečeného chodníku, slyšíte, jak u sousedů bije manžel manželku a ona křičí, vidíte opilou maminku s kočárkem - nezavírejte před těmito věcmi oči a pokuste se lidem pomoci.
Snažím se dělat dobrý skutek jak často to jen jde, ať už jde třeba jen o to, pustit před sebe auto v dopravní zácpě, nechat přejít člověka, když ostatní řidiči dělají, že přechod nevidí, podržet dveře starší paní o holi, nebo zajistit nákup potravin online pro svoji babičku/maminku...
V poslední době pomáhám Veronice Gožďálové a to tak, že pro ni sbírám víčka. Dostává jich sice spoustu od velkých firem, ale myslím si, že i víčka ode mě a mých přátel jí mohou pomoci. Verunka trpí dětskou mozkovou obrnou a její tatínek víčka prodává, aby pro ni mohl zajistit léčebný pobyt v sanatoriu Klimkovice.
Protože malému vaříme jídlo i pití z kojenecké vody, plus pijeme různé limonády, máme doma několik víček každý den. Vždycky měsíc víčka sbírám a po měsíci je posílám na adresu sběrného místa, kde víčka předávají tatínkovi Verunky.
Více o Verunce najdete zde: Verunčina sbírka víček 
Existuje i řada dalších bohulibých činností, jak pomoct druhým, jako je adopce na dálku, zajištění pitné vody, finanční pomoc na vybudování školy v Africe, pomoc nemocným dětem. Nemusíte mít peněz na rozdávání, často stačí poslat DMS. Tady je pár tipů, třeba taky pomůžete :-)
Veřejná sbírka Člověk v tísni
z výtěžku sbírky se staví nemocnice, školy, budují zdroje pitné vody.
Adopce na dálku
za roční poplatek je dítěti v rozvojových zemích zajištěno vzdělání, s dítětem jste v kontaktu prostřednictvím dopisů.
SOS dětské vesničky
zajišťují ohroženým a nechtěným dětem pěstounskou péči. Přispět můžete na jejich školní pomůcky a další nezbytné věci.
UNICEF
Nejširší programy pomoci nabízí UNICEF. Za 120 Kč můžete dítěti koupit Moskytiéru a ochránit ho tak před nákazou malárií. Za 600 Kč pořídíte tablety na odčervení, protože v Africe je často kontaminovaná voda a děti spolknou spolu s vodou i parazity. Darovat dítěti můžete také očkování proti obrně a spalničkám nebo tablety na čištění vody, toto vše prostřednictvím nákupu u UNICEF.

22. Dětská radost je nakažlivá

Jako dítě jsem si přála vyrůst a být už dospělá. Myslela jsem si, jak báječně se mají dospělí. Nemusí do školky ani do školy, k večeři jedí, co chtějí a ne to, co se jim předkládá, nemusí chodit spát, když jim někdo řekne, a v metru dosáhnou na horní tyč :-)
V dospělosti jsem zjistila, že být dítětem je mnohem lepší, a že dospělý život určitě není jen o tom jíst čokoládu k večeři :-)
Od doby, co mám dítě, mám v životě mnohem víc radosti. Starosti se sice taky občas objeví, ale radost převládá. Je úžasné, z jakých maličkostí se děti umí radovat a jak jsou bezprostřední. Malému stačí, když si s ním člověk hraje na schovávanou a má obrovskou radost, když vás najde. Nebo mu přijde hrozně vtipné zamotat se do záclony a dělat, že je neviditelný. Nebo když mu upadne oblíbená hračka tam, kam nedosáhne (například se ji rozhodne hodit do pračky :-)), tak je neskutečně šťastný, když mu ji dospělák vyndá a vrátí zpátky. Směje se nahlas, srdečně a je vidět štěstí, které prožívá. Ať už má člověk jakkoli špatnou náladu, stačí jeden takový úsměv a všechny chmury jdou stranou. Dnes jsem viděla tohle video na Youtube, a úplně mě dojala reakce té holčičky:

Rodiče si udělají legraci ze své dcerky Jessi Eaton. Ten nápad mi moc vtipný nepřijde, dělat si legraci z dítěte, ale reakce holčičky je odzbrojující. K jejím narozeninám jí dají krásnou narozeninovou tašku s krásně zabaleným dárkem. Tím dárkem jsou ale pánské trenky. Holčička místo, aby se rozbrečela nebo urazila, rozbalí dárek a je jím úplně nadšená. "Můj bože, to je krásné, to je nádhera, je to ten nejlepší speciální dárek, který jsem kdy dostala," říká. Možná někdo namítne, že je to nahrané, ale myslím si, že její reakce je opravdová. Malé děti se dokážou radovat z naprostých maličkostí, a jak je vidět, třeba i z pánských trenek. Snad jí pak rodiče dali i opravdický dárek a určitě její radost byla ještě větší.
Podívejte se někdy na svět dětskýma očima, přestaňte se zabývat malichernostmi a naučte se znovu se radovat.

21. Cyklostezky z Hrdlořez do Tróji, a do Dolních Počernic

Protože bylo o víkendu krásně, vydali jsme se na kola. Od domu nám vede několik hezkých tras pro kola. V pátek odpoledne po práci jsme se vydali do Dolních Počernic. Vždycky na konci téhle cesty si dáváme na zahrádce restaurace Al Mulino nealko Virgin Aperol Spritz nebo něco osvěžujícího a víme, že nás tak po cestě čeká odměna. Cesta má asi 12 km tam a stejně tak zpátky, a vede téměř po rovince, takže ji zvládne i začínající cyklista. Vydali jsme se po panelovce z Prahy-Hrdlořez proti proudu Rokytky, do Kyjí, projeli jsme se podél Kyjského rybníka (kde se pár odvážlivců koupalo), od rybníka podél Polikliniky směrem k Černému mostu, a odtamtud po asfaltové cyklostezce do Dolních Počernic. Protože malého už to v cyklosedačce nebavilo, nakonec jsme osvěžení odložili na později, a v Dolních Počernicích v parku jsme ho radši nechali protáhnout se na dětském hřišti. Cestu zpátky jsme improvizovali, nechtělo se nám jet po asfaltce, tak jsme to vzali lesem. Sama bych se tam asi ztratila, a radši jela po asfaltce, ale muži holt mají lepší orientační smysl, takže i když jsme nejdřív jeli směrem do kopřiv :-), za porostem čekala krásná lesní cesta, která nás mimo dosah aut dovedla až ke Kyjskému rybníku.

V sobotu jsme pro změnu vyrazili druhým směrem, po proudu Rokytky směrem k Hrdlořezskému rybníku. Původně vedl proud Rokytky podél domů, ale protože během povodní se koryto rozvodní tak, že okolní domy zaplaví, vybudovala Praha 9 meandr, kdy Rokytka teď vede středem pole, a přes ní jsou rozmístěné různé můstky. Zatím je to rozestavěné, ale až to bude dokončené, bude to moc pěkné. Všude kolem zeleň, stromy, lavičky. V Rokytce žijí nutrie, které tam chodíme čas od času krmit, a tu část potoka, kde žijí, zachovali, takže tam nutrie mohou bydlet i nadále. Objeli jsme Hrdlořezský rybník, a vydali jsme se po cyklostezce do Vysočan. Na cyklostezce Hrdlořezy-Vysočany vybudovali zhruba uprostřed stezky, v Hloubětíně, venkovní fitness hřiště, kde se každý den pořádají různé lekce, včetně cvičení pro maminky s dětmi ve středu od 9:30.
Ve Vysočanech jsme projeli kolem Podvinného mlýna směrem do Libně, a u Libeňského zámečku podél řeky až do Tróji. V Tróji jsme se zastavili u kanálu a sledovali jsme borce, který tam dělal eskymácké obraty na kajaku. Odhadem mu mohlo být něco přes padesát a na břehu vůbec nepůsobil dojmem, jaké frajeřiny na kajaku dokáže. Ale opak byl pravdou, byl fakt špička. Protože se nám ještě nechtělo domů, vydali jsme se po trojské cyklostezce směrem do Klecánek. Většinou jezdíme jen z Tróje do Klecánek, a odtamtud se dá jet přívozem na druhý břeh, a vydat se směrem na Okoř. Ale protože tentokrát jsme vyjížděli už z Hrdlořez, tak jsme trasu ukončili asi  2 km před Klecánkami na příjemné zahrádce. Malý poprvé v životě ochutnal zmrzlinu, a zvládl ji celou sníst sám, i když je mu teprve rok. Než se narodil, hlásala jsem, jak ho povedu ke zdravé stravě, ale zhruba poslední měsíc vůbec nechce jíst dětská jídla, a jí jen to, co my. Takže když jsme si na zahrádce dali zmrzku, dožadoval se jí také, a moje předsevzetí vzala za své. Jahodovou zmrzlinu měl až za ušima, ale vypadal šťastně a spokojeně. Trasa z Hrdlořez ke Klecánkům měří asi 16 km, a zpátky taktéž, takže jsme si dali slušně do těla.

Pokud hledáte příjemné cyklostezky v Praze na víkendovou projížďku, můžu doporučit ty vedoucí z Hrdlořez, nebo cyklostezku vedoucí od nábřeží u nemocnice Na Františku, přes Karlín kolem Danube House dál směrem do Libně, a odtamtud podél Vltavy do Tróji.  

20. Svíčková na smetaně s domácím kynutým houskovým knedlíkem

Už asi měsíc partnerovi slibuju, že mu uvařím jeho nejoblíbenější jídlo - svíčkovou na smetaně. Mám ji také ráda, a už dlouho jsem si na ní nepochutnala, takže když jsme tenhle víkend zůstali doma, nestálo mi nic v cestě tuhle dobrotu připravit. Není to zrovna jednoduché jídlo, ve smyslu časové náročnosti. Složité na přípravu ani moc není, ale zabere dost času. Můžete začít buď houskovými kynutými knedlíky, a zatímco vám budou kynout, budete připravovat svíčkovou, nebo můžete začít svíčkovou, a zatímco se bude péct, dělat knedlíky. Fotky postupu najdete pod článkem.
Na přípravu knedlíků (cca 4 štangle) budete potřebovat:
1 litr mléka
1 kostku droždí
sůl
3 rohlíky nebo housky
trošku cukru
1,5 až 2 kg polohrubé mouky (budete přisypávat, až vám konzistence přijde nelepkavá)
4 vejce

Na svíčkovou na smetaně budete potřebovat (cca na 5, 6 porcí):
1200 g masa (partner koupil zadní hovězí)
trochu špeku na prošpikování a do omáčky
8 mrkví
1/2 bulvy celeru
3 kořenové petržele
2 cibule
sádlo nebo olej na smažení
500 ml vývaru
cukr
1 citron
3 kuličky nového koření
3 kuličky černého pepře
2 bobkové listy
2 kelímky smetany na vaření

Začala jsem těstem na knedlíky. Nejprve jsem si připravila kvásek, tzn. ohřála jsem si v mikrovlnce 200 ml mléka tak, aby bylo vlažné. Do něho jsem nadrobila kostku droždí a přimíchala 1 čajovou lžičku cukru. Misku s kváskem jsem přikryla utěrkou a nechala asi 20 minut vzejít. Když byl kvásek hotov, vzala jsem velkou mísu, do ní jsem prosela 1,5 kg mouky, přidala 4 vejce, trochu soli. Ohřála jsem zbylé mléko (tzn. 800 ml) a přilila ho k té mouce. Potom jsem ke směsi přilila vzešlý kvásek. Nakonec jsem nakrájela 3 rohlíky na malé kostičky a ty jsem do těsta přimíchala. Těsto jsem přikryla utěrkou a nechala kynout asi hodinu a půl.
Mezitím, co těsto kynulo, jsem si našpikovala maso. Nejsem žádný profesionál, prostě jsem na 3 místech maso propíchala co nejužším nožem (špikovací nemám) a nacpala jsem ho úzkými proužky špeku. Trochu špeku mi zbylo, tak jsem ho nakrájela na kostičky a později použila do omáčky. Maso jsem nasolila a dala prošpikované uležet do ledničky asi na hodinu.

Když těsto na knedlíky vykynulo, dala jsem do velkého hrnce vařit vodu, osolila jsem ji, a než se ohřála, vytvarovala jsem z těsta 4 větší štangle knedlíků.  Musela jsem ještě přisypat trochu mouky, protože se těsto moc lepilo na ruce. Protože všechny 4 štangle se do hrnce nevešly, vařila jsem je po dvou. Těsto trochu padá do stran, takže opravdu těsně, než jsem knedlík hodila do vody, jsem ho ještě vytvarovala, aby byl oválný, nezploštělý. Někdo vaří knedlíky v páře, já je vařím normálně ve vodě. Hodím do vody dvě štangle a nechám je vařit 10 minut z jedné strany, pak je otočím a vařím dalších 10 minut z druhé strany, a opravdu jsou výtečné, zatím jsem to nikdy nezkazila. Knedlíky ve vodě nabydou objem, takže vytahujete opravdu obrovské knedlíky. Hned, jak jsem je vyndala z vody, píchla jsem do nich na několika místech vidličkou, protože jednou se mi stalo, že jsem do nich nepíchla, a splaskly. Takhle zůstanou kulaté, velké, nadýchané. Pak jsem dala vařit druhou várku knedlíků, opět stejným způsobem.

Hotové knedlíky, pokud je nezkonzumujete ještě ten den, nechte vychladnout, a pak je můžete zabalit do potravinové fólie, budou výborné i další den.

Potom, co jsem uvařila knedlíky, jsem se pustila do svíčkové. Nakrájela jsem cibule najemno. Mrkve, celer, petržele jsem oloupala a nastrouhala. Připravila jsem si vývar. Ideální je, pokud třeba zrovna máte na mrazáku zamražený vývar z minula. Případně můžete část hovězího dát stranou a vyvařit ho s polévkovým kořením a trochou kořenové zeleniny, kterou máte připravenou na svíčkovou. Nebo můžete použít případně i kostku vývaru nebo gelový bujon a jen ho chvíli provařit ve vroucí vodě.
V hlubokém hrnci jsem rozpustila sádlo (česká jídla raději vařím na sádle než na oleji, přijde mi to, že to k české kuchyni tak nějak líp patří, a jídlu to dodá mnohem lepší chuť), a dala na něj prošpikované maso. Nechala jsem ho pár minut zatáhnout z jedné i z druhé strany. Pak jsem maso vyndala a přendala do pekáčku. Zapla jsem troubu, aby se předehřála (asi na 180 stupňů). Na výpeku z masa jsem nechala zesklovatět cibulku, přidala na kostičky nakrájený špek (který mi zbyl ze špikování) a přimíchala nastrouhanou mrkev, celer, petržel, přidala jsem bobkové listy, nové koření a kuličkový pepř. Nechala jsem zeleninu povadnout. Celý obsah hrnce jsem přendala do pekáčku k masu. Suroviny v pekáčku jsem podlila vývarem, pekáček zakryla a dala do trouby. Tam se svíčková pekla asi hodinu. Pak jsem poklop odendala, a směs se pekla další půl hodiny. Občas jsem na to mrkla, aby se maso nepřipálilo, abych promíchala zeleninu...
Zhruba po hodině a půl až dvou hodinách pečení jsem svíčkovou vyndala. Maso jsem dala stranou, a zbytek obsahu pekáčku (šťávu a vypečenou zeleninu) jsem přendala zpátky do hrnce. Vybrala jsem bobkové listy a koření, aby tam omylem nezůstalo. Svíčkovou jsem nechala provařit v hrnci, přimíchala jsem ještě trochu vývaru, svíčkovou jsem ochutila citronovou šťávou, cukrem a solí. Pak jsem směs rozmixovala tyčovým mixérem na takovou hustou kaši. Do kaše jsem opět přilila trochu vývaru, a také asi 1 a půl kelímku smetany na vaření. Vznikla výborná jemná omáčka. Partner chce, aby v omáčce byly drobné kousky zeleniny, takže jsem omáčku už nepasírovala ani víc nemixovala, ale samozřejmě každý si ji může nachystat podle své chuti.

Pak už jsem na talíř jen naservírovala knedlíky, upečené prošpikované maso, polila omáčkou, ozdobila brusinkami (jen šlehačku jsme doma neměli), a báječně jsme si pochutnali. Určitě, pokud chcete připravit relativně snadné sváteční jídlo, se svíčkovou nikdy nešlápnete vedle.

Na knedlíky jsem si nejprve nachystala kvásek. Ohřála jsem 200 ml mléka tak, aby bylo vlažné, rozdrobila jsem do něj kostku droždí a přimíchala 1 lžičku cukru. Kvásek jsem nechala asi 15 minut vzejít pod utěrkou.

Do velké mísy jsem si prosela 1,5 kg polohrubé mouky, přidala jsem sůl a 4 vejce.

 Pak jsem přimíchala vzešlý kvásek, 800 ml vlažného mléka a 3 rohlíky nakrájené na malé kostičky.

Hotové těsto jsem poprášila polohrubou moukou, přikryla utěrkou a nechala asi hodinu a půl kynout.

A takhle vypadá vykynuté těsto na houskové knedlíky.

Vytvarovala jsem knedlíky.

Knedlíky se vařily 10 minut z jedné a 10 minut z druhé strany ve vroucí osolené vodě. Hned po vyndání z vody jsem je propíchala na pár místech vidličkou, aby zůstaly nadýchané a nesplaskly.

Na svíčkovou jsem si nakrájela 2 cibule.

Nastrouhala jsem mrkve, 1/2 bulvy celeru a 3 petržele.

Maso jsem na 3 místech prošpikovala úzkými proužky špeku.

V hlubokém hrnci jsem rozehřála sádlo a nechala jsem na něm ze všech stran maso chvilku zatáhnout. Pak jsem maso vyndala a přendala jsem ho do pekáčku.

Na sádle a výpeku z masa jsem nechala zesklovatět cibulku.

Připravila jsem si vývar.

K cibulce jsem přimíchala na kostičky nakrájený špek (který mi zbyl od špikování masa).

A k tomu jsem přidala nastrouhanou zeleninu, bobkový list, pepř a nové koření.

Když zelenina "povadla", přendala jsem ji do pekáčku k masu. Vše jsem podlila vývarem (asi polovinou připraveného, tzn. cca 250 ml) a dala do trouby péct.

Takhle vypadalo maso a zelenina po hodině a půl pečení.

Maso jsem dala stranou, vyndala bobkový list, koření a pepř, a zeleninu se šťávou jsem přendala zpět do hrnce. Osolila jsem, přimíchala šťávu z 1 citronu a trochu cukru.

Směs jsem rozmixovala tyčovým mixérem na kaši.

Kaši jsem rozředila zbylým vývarem a zjemnila asi kelímkem a půl smetany na vaření.



A tohle je výsledek.

Dobrou chuť :-)