Protože bylo o víkendu krásně, vydali jsme se na kola. Od domu nám vede několik hezkých tras pro kola. V pátek odpoledne po práci jsme se vydali do Dolních Počernic. Vždycky na konci téhle cesty si dáváme na zahrádce restaurace Al Mulino nealko Virgin Aperol Spritz nebo něco osvěžujícího a víme, že nás tak po cestě čeká odměna. Cesta má asi 12 km tam a stejně tak zpátky, a vede téměř po rovince, takže ji zvládne i začínající cyklista. Vydali jsme se po panelovce z Prahy-Hrdlořez proti proudu Rokytky, do Kyjí, projeli jsme se podél Kyjského rybníka (kde se pár odvážlivců koupalo), od rybníka podél Polikliniky směrem k Černému mostu, a odtamtud po asfaltové cyklostezce do Dolních Počernic. Protože malého už to v cyklosedačce nebavilo, nakonec jsme osvěžení odložili na později, a v Dolních Počernicích v parku jsme ho radši nechali protáhnout se na dětském hřišti. Cestu zpátky jsme improvizovali, nechtělo se nám jet po asfaltce, tak jsme to vzali lesem. Sama bych se tam asi ztratila, a radši jela po asfaltce, ale muži holt mají lepší orientační smysl, takže i když jsme nejdřív jeli směrem do kopřiv :-), za porostem čekala krásná lesní cesta, která nás mimo dosah aut dovedla až ke Kyjskému rybníku.
V sobotu jsme pro změnu vyrazili druhým směrem, po proudu Rokytky směrem k Hrdlořezskému rybníku. Původně vedl proud Rokytky podél domů, ale protože během povodní se koryto rozvodní tak, že okolní domy zaplaví, vybudovala Praha 9 meandr, kdy Rokytka teď vede středem pole, a přes ní jsou rozmístěné různé můstky. Zatím je to rozestavěné, ale až to bude dokončené, bude to moc pěkné. Všude kolem zeleň, stromy, lavičky. V Rokytce žijí nutrie, které tam chodíme čas od času krmit, a tu část potoka, kde žijí, zachovali, takže tam nutrie mohou bydlet i nadále. Objeli jsme Hrdlořezský rybník, a vydali jsme se po cyklostezce do Vysočan. Na cyklostezce Hrdlořezy-Vysočany vybudovali zhruba uprostřed stezky, v Hloubětíně, venkovní fitness hřiště, kde se každý den pořádají různé lekce, včetně cvičení pro maminky s dětmi ve středu od 9:30.
Ve Vysočanech jsme projeli kolem Podvinného mlýna směrem do Libně, a u Libeňského zámečku podél řeky až do Tróji. V Tróji jsme se zastavili u kanálu a sledovali jsme borce, který tam dělal eskymácké obraty na kajaku. Odhadem mu mohlo být něco přes padesát a na břehu vůbec nepůsobil dojmem, jaké frajeřiny na kajaku dokáže. Ale opak byl pravdou, byl fakt špička. Protože se nám ještě nechtělo domů, vydali jsme se po trojské cyklostezce směrem do Klecánek. Většinou jezdíme jen z Tróje do Klecánek, a odtamtud se dá jet přívozem na druhý břeh, a vydat se směrem na Okoř. Ale protože tentokrát jsme vyjížděli už z Hrdlořez, tak jsme trasu ukončili asi 2 km před Klecánkami na příjemné zahrádce. Malý poprvé v životě ochutnal zmrzlinu, a zvládl ji celou sníst sám, i když je mu teprve rok. Než se narodil, hlásala jsem, jak ho povedu ke zdravé stravě, ale zhruba poslední měsíc vůbec nechce jíst dětská jídla, a jí jen to, co my. Takže když jsme si na zahrádce dali zmrzku, dožadoval se jí také, a moje předsevzetí vzala za své. Jahodovou zmrzlinu měl až za ušima, ale vypadal šťastně a spokojeně. Trasa z Hrdlořez ke Klecánkům měří asi 16 km, a zpátky taktéž, takže jsme si dali slušně do těla.
Pokud hledáte příjemné cyklostezky v Praze na víkendovou projížďku, můžu doporučit ty vedoucí z Hrdlořez, nebo cyklostezku vedoucí od nábřeží u nemocnice Na Františku, přes Karlín kolem Danube House dál směrem do Libně, a odtamtud podél Vltavy do Tróji.
Žádné komentáře:
Okomentovat