Byla to opravdu nádherná kamenitá cesta po hřebenech. Šlo po ní málo lidí, na rozdíl od cesty, která vede z Pece. Počasí bylo tak akorát na výlet, ani vedro, ani zima, a i kdyby zima byla, ten výšlap člověka zahřeje. Cestou tam jsme se zastavili v jediné boudě, kterou jsme potkali, občerstvili jsme se, pokochali výhledem, a po zastávce nás čekala teprve ta náročnější část. Bylo krásné sledovat okolí a vidět, že cíl se blíží. Když už jsme byli skoro u Sněžky, pobavil nás hovor slečny, která šla s partnerem od Sněžky pěšky dolů. Slečna partnerovi vytýkala, že chudák musela pěšky dojít až tam, a že čekala, že ji tam požádá o ruku a ono nic. Byla smutná, zklamaná a nezapomněla to partnerovi vyčíst. Přitom výšlap na Sněžku je sám o sobě odměnou. Je nádherné vidět krajinu z nejvyšší české hory, a i ten pocit uspokojení, že jste ten výšlap zvládli, za to stojí. Cestou zpátky už jsme necítili nohy, ale stálo to za to. Vyšli jsme v 10 ráno, a zpátky k autu jsme se dostali kolem sedmé večer.
Vyrazte si v létě na pěší výlet, ať už na Ještěd, Sněžku nebo třeba na nějaký český hrad. Utuží to vaše vztahy a dodá vám to i radost ze sebe samých.
![]() |
| Zbývá pár desítek metrů do cíle. |
![]() |
| Sněžka - 1602 m n.m. |
![]() |
| Sněžka je na dosah. |
![]() |
| Cesta Česko-Polského přátelství. |












Žádné komentáře:
Okomentovat